Interpreti country a trampské písně mají své vydavatelství

27.11.2006

Interpreti o deskách:

František Nedvěd zdůraznil, že album Když ohně zaplanou je pouze jeho CD vytvořené pro vlastní radost a nemá spojitost s kapelou Druhé podání. Deska svým stylem zcela vybočuje od ostatních nahrávek a stala se podle Františkových slov jeho splněným snem po téměř třiceti letech. „Já jsem to udělal tak, jak jsme to zpívali v hodpodě a na nádraží, když jsme balili holky, tak, jak to cítím, jak to nejblíže k tramské písničce mohlo být. Deska zahrnuje mé oblíbené i obecně oblíbené tramské písně. Vybíral jsem písničky, které mne naučil můj táta a já jsem to chtěl schválně nechat tak, jak se to hrávalo u nás na Medníku,“ řekl František Nedvěd.

Novou desku Kamelotu - Zvláštní svět, která je celá inspirovaná cestováním po Americe, představil Roman Horký: “ Tohle je album, pro které jsem si pro nápady do textů a do hudby zajel do Kanady, kde jsem nějaký čas čundroval, sjížděl řeky, navštívil zajímavá místa a hrál po klubech, kde mě moc potěšilo, že některé písničky tam zlidověly a byla to ohromná inspirace k napsání tohoto alba. Druhá část inspirace je od nás, z Česka a dokonce jedna písnička - Dopis na rozloučenou - je věnována kamarádovi, který se upálil na Václavském náměstí," sdělil. Roman Horký zmínil i připravovaný film Bílá kytara, který se bude natáčit právě v nadcházejícím létě a měl by vyplnit mezeru na naší scéně, protože zde zcela chybí tramský film.

Hana a Petr Ulrychovi přinesli dvojcédéčko, které představuje starší úspěšná alba, která se dostala poprvé na CD v digitální, vyčištěné úpravě. „Vzhledem k tomu, že jsme docílili již takového jubilea, které je opravdu už nějakou cifrou - je nám s Hankou dohromady již sto patnáct let, tak jsme si říkali, ža připomeneme těm, jejichž paměť je krátká, pro nás nejdůležitější desky. Proto jsme vydali Ententýny je první javorovské elpíčko, kde byla použity nástroje cimbálové hudby na písničky, které jsou spíše folkové až folkrockové. Druhé desky si s Hankou asi ceníme nejvíce, jmenuje se Příběh a je na motivy Markéty Lazarové a Vladislava Vančury. Obě považujeme za klíčové na té naší javorovské pouti,“ řekl Petr Ulrych. .

Monotématickou deskou je další CD Calamity Jane 4 - Rytíři oblak, skupiny Taxmeni. Obsah desky s podtitulem „Věnováno všem, kteří nedojeli, nedošli, nedoletěli či nedopluli," napovídá její určení. Vráťa Vyskočil ji uvedl slovy: „ Když jsme v roce 1991 natočili Pochod amerických námořníků a Quadalcanal, netušili jsme, že ty dvě písničky zaujmou natolik, že budeme muset vytvořit první desku s názvem Calamity Jane s věnováním našim vojákům, bojujícím za druhé světové války. Album mělo ohlas a vznikly Calamity Jane2, Calamity Jane 3 a mysleli jsme, že skončíme. Když jsme dělali minulý rok večer pro generála Fajtla, bylo vytknuto, že jsme trochu zapomněli na naše letce, bojující na všech frontách.“ Další díl Calamity 4 byl tedy logickým vyústěním. S příchodem Milana Krištofa do skupiny se ale posunul původní zvuk do bigbeatovější polohy a Jaroslav Čvančara zaranžoval desku do nejednou rockenrollové podoby. Deska tak bude pro příznivce Taxmenů určitě hudebním překvapením.

Posledním, retrospektivním dvojcédéčkem, se stala Kristova léta skupiny Pacifik, obsahující 33 písní. Antonín Linhart ji přiblížil slovy: „ Kristova léta, to znamená třiatřicet let kapely. Když jsme se rozhodovali pro desku, přemýšleli jsme nad tím, že výběrů měl Pacifik víc než dost. Protože ty známější písně již byly vydány, byli jsme nuceni na tento výběr dát zbytek. Na první pohled to může vypadat, že jsme sáhli na dno hrnce, ale nakonec jsme byli velice překvapeni. Ten zbytek je pomalu zajímavější než ty předchozí výběry. Najdete zde od precizních nahrávek s doprovodem smyčců až po živé nahrávky a máme pocit, že to k něčemu je."