Eva Olmerová (21. ledna 1934 Praha – 10. srpna 1993 Praha) byla česká popová a jazzová zpěvačka, osobitá šansoniérka, často bývá přirovnávána ke zpěvačce Bessie Smith.

Narodila se v předválečných letech v pražské měšťanské rodině. V šesti letech začala chodit na hodiny klavíru. Většinu času trávila se svými kamarády na chatě jejího otce v Třebsíně u Štěchovic, kam jezdívala se svými přáteli, se setkala s trampingem a trampským hraním na kytaru. Poprvé veřejně vystoupila v 16 letech na odpoledních čajích v kavárně Jednota s kapelou Arnošta Kavky. Její pověst „jazzového klenotu“ jí otevřela dveře v nejednom podniku.

Její první album, trefně nazvané Jazz feeling, které bývá označováno za její nejlepší řadovou desku. Kritika na ní v pěla chválu, ale vyčítala jí časté zálety do oblasti country. Druhé album se jmenovalo Eva Olmerová & The Traditional Jazz Studio. Leo Jehne popisuje, že natáčení mělo asi následující průběh: „nejdříve si poslala někoho z personálu pro láhev červeného a asi půl láhve vypila, než byla správně nažhavena. Pak začala točit. Bylo moc smutné pozorovat, jak taková velká zpěvačka ničí nejen sebe, ale vlastně i svou kariéru. Nikdo si totiž netroufl, pokud to bylo vůbec možné, posílat ji někam do ciziny, na mezinárodní festivaly nebo podobně. Aranžmá obou následujících alb Zahraj i pro mne a Vítr rváč, měl na svědomí Michael Kocáb. Poslední album Evy Olmerové se jmenuje Svíčka a stín a nahrála ho společně s Janou Koubkovou a Petrem Lipou. Hlas Evy Olmerové tu zní malinko odevzdaně a z původního vzrušeného, citově podbarveného projevu, ze kterého běhal mráz po zádech, toho zbylo jen málo.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org